Metody pro rozvoj síly:

- metoda maximálních úsilí (těžko atletická, pro vzpěrače, vydat maximální silu, tzv. krátkodobé úsilí, nepoužívá se u začátečníků)

- opakovaných úsilí (kulturistická, submaximální odpor, čili menší. Lze rozdělit na metodu pyramidovou či jiné kombinace)

- rychlostní (vysoká rychlost provedení, nemělo by být více než 6 až 12 opakování)

- kontrastní (dojde se k určitému prahu a nejsme schopni překonat určitý strop v síle či provedení. Používá se úspěšně.)

- izometrická (v praxi se moc nepoužívá)

- intermediární (střídaní v izometrického a izotonického režimu)

- brzdivá (odpor je víc než 100%, síla se nezvedá, ale pouští dolů)

- izokinetická (pomocí trenažérů, lze naprogramovat odpor, po celou dobu pohybu je odpor stejný. Práce s břemenem – přesun je plynulý)

- plyometrická (využití kinetické energie pádu a následující izokinetická práce výskoku. Dá se podložka, která je vyšší než výška odrazu. Cvičenec se odráží a využívá dynamiku pádu a odrazu.)

- kruhová (silově vytrvalostní – klasická překážková dráha. Tyto dráhy se dají použít k jinému zaměření. Záleží na náplni, intervalech, zařazení cviků za sebou)

- elektrostimulace