5) vytrvalostní zátěž je vhodná u rizikových pacientů proŹ
budoucí vznik hypertenze, tedy pacintů snormálním TK, aleŹ
s těžkou hypertenzí v rodinné anamnéze.
6) Při hypertonické reakci na zátěž je možné buď zvýšitŹ
antihypertenzní medikaci, nebo snížit intenzitu zátěžeŹ
a prodloužit její délku. Další alternativou je zát잏
intermitentní, která však má podstatně nižší metabolický efektŹ
a vede i k pomalejší adaptaci proti stejné zátěži kontinuální.
7) Dříve hojně užívaný striktní zákaz statické zátěže dnesŹ
nahrazujeme spíše tendencí ke kombinované kontinuální dynamickéŹ
zátěži s krátkými úseky středně intenzivní zátěže statické. DleŹ
většiny autorů lze od vhodně vedené pohybové terapie očekávatŹ
snížení klidového TK o 10-15 mmHg v systolické i diastolickéŹ
hodnotě.