,,,

4.Dlouhodobé cvičení a trénink zvyšují výkonnost orgánů
Pravidelné a dlouhodobé cvičení vede postupně k přizpůsobení jednotlivých orgánů na zvýšené nároky, což vcelku vede k vyšší tělesné zdatnosti, k větší tělesné kondici. Vlivem dlouhodobého cvičení dochází k:
-lepšímu prokrvení kůže
-posílení funkce plic
-ekonomické činnosti srdce
-lepšímu udržení hybnosti kloubů
-udržení a růstu svalové síly

5.Cvičení přináší radost

1.Přiměřené a správné cvičení prodlužuje život
Délka života je prokazatelně delší u průměrně zdatných jedinců než u málo zdatných jedinců.Úmrtnost ve skupině málo zdatných je asi dvojnásobně vyšší.

2.Pravidelné cvičení chrání před chorobami
Pravidelné cvičení
-snižuje riziko infarktu
-pomáhá v regulaci vysokého tlaku
-zbavuje nebo zmenšuje bolesti v zádech
-pomáhá udržet optimální hmotnost a brání obezitě
-snižuje riziko rakoviny
-snižuje riziko vážných komplikací aterosklerózy
-snižuje výskyt neuróz, úzkostných stavů a depresí

3.Pravidelné cvičení zlepšuje zdraví
Je řada vlivů na jednotlivé systémy.Cvičení:
-zpevňuje kosti
-zmírňuje menstruační potíže
-pomáhá spánku
-uvolňuje duševní napětí

pohyb

Rovněž vlastní svalový pohyb je ovšem řízen mozkem, a to v jeho primární kůře v oblasti zvrásnění, spojujícího obě mozkové hemisféry. Motorické korové centrum leží v brázdě umístěné těsně před centrální rýhou,probíhající napříč oběma mozkovými hemisférami Oblast kůry před primární motorickou oblastí obsahuje rovněž neurony podílející se na pohybu. Tato sekundární motorická oblast se považuje za rozhodující pro řečové schopnosti a složité koordinované pohyby,jaké např.provádíme rukama
Do motorických oblastí pronikají impulsy z mnoha oblastí mozku. Dříve než může nervový systém rozehrát koordinovaný pohyb, musí shromáždit, integrovat a vyhodnotit všechny informace senzorických nervu. Ty jsou registrovány v somatické senzorické oblasti za centrální rýhou. Důležité jsou samozřejmě informace získané zrakem a sluchem,chuťovými vjemy, tlak či bolest, ale stejný význam mají i informace o úhlech a pozici kloubů a kostí, o délce a tenzi svalů, i o rychlosti jejich pohybu

vyziva

Strávením živin tělo získává zásobu chemicky nastřádané energie, kterou může použít k různým pochodům.
Pohyb sám o sobě přirozeně vyžaduje energii. Náš zájem soustředíme na to, jak se tato energie proměňuje a jak funguje souhra svalů a kostí. Přitom nesmíme zanedbat ani pohyby méně zřetelné, které nedovedeme vědomě ovládat nebo které nejsou zevně dobře patrné. Patří k nim srdeční stah, zúžení cév, činnost jícnu, pohyby žaludku a střev, činnost močového měchýře, nebo i pohyb jednotlivých buněk jako jsou bílé krvinky nebo spermie.